2.1 Potřeba teoretické informační disciplíny, zpětný pohled na její vznik a různé interpretace ve vědě
- má sloužit uživateli, aby se orientoval
- její počátky jsou nejasné, někdo je vidí už v dávnověku u Aššurbanipala, který nechal v Ninive zřídit knihovnu s hliněnými destičkami
- ve 20. století je za počátek považován článek „As we may think“ od V. Bushe z roku 1945; objevuje se vize přístroje MEMEX, který by byl schopen komunikovat on-line
- ve 20. – 30. letech 20. století vznikají proudy:
- Norbert Wiener – americký matematik a zakladatel kybernetiky
- jeho definici používá informační věda jako taková
- těžko vymezit oblast zkoumání kybernetiky
- označuje ji jako studium chování rozličných systémů technických, biologický a sociálních
- Systémová analýza Ludwiga von Bertalanffyho
- Teorie informace Claude Shannona
- u nás se do roku 1990 vyskytuje tato věda jako informatika, kybernetika nebo informatistika
- na západě převládalo anglo-saské pojetí, které rozlišuje computer science (praktické využití počítačů) a library and information science (informační věda v dnešním pojetí)
2.2 Vývoj na našem území; terminologické rozlišení pojmů: informatika, sociální informatika a informační věda, vymezení jádra oboru
Československo a Sovětský svaz
- vše bylo označováno jedním pojmem informatika
- od konce 60. let se tím zabývala skupina kolem moskevského vědce A. I. Michajlova z potřeby sovětského hospodářství
- Československo tuto koncepci přijímá až do roku 1989-1990
- zásadní dílo východu stvořil Michajlov – Osnovy informatiky
- k rozdělení v západním smyslu nikdy nedošlo, protože knihovnictví podléhalo ministerstvu kultury, svoje dělala i ideologie atd.
- časem vznikly 2 školy:
- Moskevská: Michajlov, Čornyj, Giľjakovskij
- Leningradská: vedená Sokolovem a orientovaná na sociální důsledky informatizace společnosti (tím se přiblížila západu)
- k nám pronikly Sokolovovy teorie až v 70. letech jako sociální informatika
- v Československu bylo pro tok informací potřeba informační vědy už v 60. letech
- průkopníkem tu byl Augustin Merta, který zaujal svou disertační prací – ta se stala základem pro sociální informatiku 70. let
- následovali jej Ivan Wiesenberger, Jiří Toman, Jiří Cejpek, Marie Königová a Rudolf Vlasák
- rozvoj zaznamenala i Bratislava, v 70. – 80. letech byla tamější informační věda pomalu na vyšší úrovni, než v Praze
- Marek Cigánik z Ústavu aplikované kybernetiky navazoval na západ v takzvané textové informatice
- Ján Gregor Žatkuliak se zabýval teorií informatiky v různých sférách (biologické, sociální atd.), sociální a psychosociální informatikou
- dalšími významnými jmény jsou Štefan Kimlička a Dušan Katuščák
- v 60. – 70. letech nejsme závislí jen na SSSR a dostávají se k nám nejen díky Jiřímu Vogelovi i překlady ze západních časopisů
- po normalizaci v letech 1968-1969 nemohli výše jmenovaní přednášet ani publikovat
- etablovali se proto v ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací a podíleli se pod Věrou Kubátovou na plnění „státního vědeckého úkolu“ – vymezení oboru informatika
- znamenalo to sběr informací a podkladů ze zahraničí, hlavně z Británie a USA
- postupně se vracel k původní činnosti a koncem 80. let jim byla povolena výuka na Karlově univerzitě; vyučovali podle leningradského pojetí
- po roce 1989 se v Československu také vyskytuje název „informační věda“; ta má vycházet z anglické informační vědy a pojem informatika je vyhrazen jen pro počítače
2.3 Teoretická a aplikovaná informační věda
- jedná se o jev, o proces v lidském vědomí
- shromažďování a uchovávání informací
- ke znázornění informační vědy se užívá
Rush-Davisovo schéma, tzv. Vennův diagram
- používá tři
navzájem se částečně překrývající kružnice A, B a C
- jejich
průniky jsou jen částečné, což znázorňuje, že je to věda
multidisciplinární
- kružnice A
znázorňuje informační teorii (oblast filozofie, historie, psychologie,
estetiky, pedagogiky, kulturologie, lingvistiky, sociologie, kybernetiky
a neurofyziologie)
- kružnice B
znázorňuje informační techniku (oblast computer science, výpočetní
techniky a telekomunikace)
- kružnice C znázorňuje funkce orientované na služby (oblast braná z hlediska praxe – řízení knihoven, databází atd.)
- informační věda
tedy překonává bariéry mezi vědami a dělí se na teoretickou a aplikovanou
- informační věda dnes:
- zabývá se
vývojem metod akvizice, zpracováním, ukládáním, vyhledáváním a přenosem
zaznamenané informace
- zkoumá
šíření informací v různých společenských podmínkách
- zabývá se národní i mezinárodní informační politikou a kladnými i zápornými důsledky informatizace
- průnik všech
tří kružnic v diagramu je považován za jádro informační vědy pro
potřeby přednášek a vytváření skript
- jedná se o průřezovou disciplínu do všech oborů lidské činnosti
- jádro je jednou z nejdiskutovanějších témat současné informační vědy à informační hermeneutika jako výklad historicko-společenských jevů založených na individuální porozumění