Vymezení jádra oboru informační věda

2.VYMEZENÍ JÁDRA OBORU INFORMAČNÍ VĚDA

 2.1 Potřeba teoretické informační disciplíny, zpětný pohled na její vznik a různé interpretace ve vědě

  •  má sloužit uživateli, aby se orientoval
  • její počátky jsou nejasné, někdo je vidí už v dávnověku u Aššurbanipala, který nechal v Ninive zřídit knihovnu s hliněnými destičkami
  • ve 20. století je za počátek považován článek „As we may think“ od V. Bushe z roku 1945; objevuje se vize přístroje MEMEX, který by byl schopen komunikovat on-line
  • ve 20. – 30. letech 20. století vznikají proudy:
    • Norbert Wiener – americký matematik a zakladatel kybernetiky
    • jeho definici používá informační věda jako taková
    • těžko vymezit oblast zkoumání kybernetiky
    • označuje ji jako studium chování rozličných systémů technických, biologický a sociálních
    • Systémová analýza Ludwiga von Bertalanffyho
    • Teorie informace Claude Shannona
    • u nás se do roku 1990 vyskytuje tato věda jako informatika, kybernetika nebo informatistika
    •  na západě převládalo anglo-saské pojetí, které rozlišuje computer science (praktické využití počítačů) a library and information science (informační věda v dnešním pojetí)

 2.2 Vývoj na našem území; terminologické rozlišení pojmů: informatika, sociální informatika a informační věda, vymezení jádra oboru

Československo a Sovětský svaz
  • vše bylo označováno jedním pojmem informatika
  • od konce 60. let se tím zabývala skupina kolem moskevského vědce A. I. Michajlova z potřeby sovětského hospodářství
  • Československo tuto koncepci přijímá až do roku 1989-1990
  • zásadní dílo východu stvořil Michajlov – Osnovy informatiky
  • k rozdělení v západním smyslu nikdy nedošlo, protože knihovnictví podléhalo ministerstvu kultury, svoje dělala i ideologie atd.
  • časem vznikly 2 školy:
    •  Moskevská: Michajlov, Čornyj, Giľjakovskij
    • Leningradská: vedená Sokolovem a orientovaná na sociální důsledky informatizace společnosti (tím se přiblížila západu)

  • k nám pronikly Sokolovovy teorie až v 70. letech jako sociální informatika
  • v Československu bylo pro tok informací potřeba informační vědy už v 60. letech
  • průkopníkem tu byl Augustin Merta, který zaujal svou disertační prací – ta se stala základem pro sociální informatiku 70. let
  • následovali jej Ivan Wiesenberger, Jiří Toman, Jiří Cejpek, Marie Königová a Rudolf Vlasák
  • rozvoj zaznamenala i Bratislava, v 70. – 80. letech byla tamější informační věda pomalu na vyšší úrovni, než v Praze
  • Marek Cigánik z Ústavu aplikované kybernetiky navazoval na západ v takzvané textové informatice
  • Ján Gregor Žatkuliak se zabýval teorií informatiky v různých sférách (biologické, sociální atd.), sociální a psychosociální informatikou
  • dalšími významnými jmény jsou Štefan Kimlička a Dušan Katuščák
  • v 60. – 70. letech nejsme závislí jen na SSSR a dostávají se k nám nejen díky Jiřímu Vogelovi i překlady ze západních časopisů
  • po normalizaci v letech 1968-1969 nemohli výše jmenovaní přednášet ani publikovat
  • etablovali se proto v ústředí vědeckých, technických a ekonomických informací a podíleli se pod Věrou Kubátovou na plnění „státního vědeckého úkolu“ – vymezení oboru informatika
  • znamenalo to sběr informací a podkladů ze zahraničí, hlavně z Británie a USA
  • postupně se vracel k původní činnosti a koncem 80. let jim byla povolena výuka na Karlově univerzitě; vyučovali podle leningradského pojetí
  •  po roce 1989 se v Československu také vyskytuje název „informační věda“; ta má vycházet z anglické informační vědy a pojem informatika je vyhrazen jen pro počítače 

2.3 Teoretická a aplikovaná informační věda

  •  jedná se o jev, o proces v lidském vědomí
  • shromažďování a uchovávání informací
  •  ke znázornění informační vědy se užívá Rush-Davisovo schéma, tzv. Vennův diagram                                                                                                                                              
    • používá tři navzájem se částečně překrývající kružnice A, B a C
    • jejich průniky jsou jen částečné, což znázorňuje, že je to věda multidisciplinární
    • kružnice A znázorňuje informační teorii (oblast filozofie, historie, psychologie, estetiky, pedagogiky, kulturologie, lingvistiky, sociologie, kybernetiky a neurofyziologie)
    • kružnice B znázorňuje informační techniku (oblast computer science, výpočetní techniky a telekomunikace)
    • kružnice C znázorňuje funkce orientované na služby (oblast braná z hlediska praxe – řízení knihoven, databází atd.)
  • informační věda tedy překonává bariéry mezi vědami a dělí se na teoretickou a aplikovanou
  • informační věda dnes:
    • zabývá se vývojem metod akvizice, zpracováním, ukládáním, vyhledáváním a přenosem zaznamenané informace
    • zkoumá šíření informací v různých společenských podmínkách
    • zabývá se národní i mezinárodní informační politikou a kladnými i zápornými důsledky informatizace
  • průnik všech tří kružnic v diagramu je považován za jádro informační vědy pro potřeby přednášek a vytváření skript
  • jedná se o průřezovou disciplínu do všech oborů lidské činnosti
  • jádro je jednou z nejdiskutovanějších témat současné informační vědy à informační hermeneutika jako výklad historicko-společenských jevů založených na individuální porozumění